Tamík: ,,Tohle anime je romantická komedie a já a Haruhi jsme její hlavní hrdinové ^^"
Hikaru a Kaoru: ,,A co jsme my?" , Tamík: ,,Vy dva, jste vedlejší homosexuální charaktery!"
www.CrazyGirl-J-Cz.blog.cz

Než začnete prohlížet můj blog, berte prosím na vědomí, že:

Nestojím o reklamy, stejně vám "nehlásnu" takže si soutěže o nej pixelku, celebritu, atd strčte někam!
Nespřáteluji ani ne EsBííííííínkuji.
Rozhodně nemám chut jukat na VasHe bloQíshečky a psát vám tam comentíhšky.

Děkuji za pochopení.
www.CrazyGirl-J-Cz.blog.cz

Poselství naděje- 7.Kapitola: Sesterská rozepře

20. srpna 2008 v 0:46 | Nyu-hime |  Poselství naděje
Chvíli sledovala jak se Kumiko pyšně naparuje, ale když spustila "Hej, ty po mě neházíš polštářem?" Absolutně začala vzteky rudnout, její sestra však pokračovala ,, Co se stalo? Nemáš horečku?" chrlila ze sebe dívka stojící stále u dveří a Ayaka stáhla ruku dolů ke své noze, na níž měla pouzdro s kunaiem…

Kumiko stále nepřestávala,, Nebo chlípný myšlenky?" Ayaka okamžitě vstala a hodila po Kumiko Kunai. Ta se jen s chlupem vyhnula a Kunai se zabodl do stěny pár centimetrů od ní. Ayaka zrychleně dýchala, neudělala ani krok, jen se znovu opřela o stůl. Kumiko zbraň vytáhla a točila si sní na prstě. Pak ho hodila zpátky tak, aby se zabodl do stolu. "To jsem toho zase řekla." řekla znovu a její hlas dostal o trochu vyšší tón. Ayaka se znovu posadila a stáhla si gumičku z vlasů. Hlavu měla sklopenou a vlasy jí padaly na stůl hned vedle volně položených rukou. Uslyšela kroky, Kumiko nabrala směr k lince, na které byla položená konvice s čistou vodou. Otevřela dvířka a vzala sklenici, kterou následně naplňovala. Ayaka se právě zvedala, když zaslechla, jak si Kumiko začíná broukat melodii, přesně tu kterou zná od Itachiho, zpívá jí pořád. ,,Itachi" zaznělo jí v hlavě a v očích se objevily slzy. Jako nepříčetná vrhla po sestře Shuriken "Nech toho! Nezpívej to! Ještě jednou a..." zakřičela hystericky.
"Co ti hrabe, ségra? Vždyť... MOMENT! Proč ji nemám zpívat? Jak to že ji znáš?!"
"Cože? A jak ji znáš ty?! Tak a teď mluv! Nebo tě zabiju, Kumiko!"Ayaka se rozbrečela, chytila nechápající Kumiko pod krkem a prudce jí přirazila ke zdi.... Po místnosti se ozval zvuk roztříštění skla, Kumiko totiž rozdrtila sklenici, kterou měla v ruce a Ayaku od sebe odstrčila. Ruku měla celou od krve... pořezala se… ale v její tváři, stejně jako v Ayačiných očích byla pouze vrcholící agresivita.

"T-ty znáš I-Itachiho?" zvedala se ze země Ayaka a Kumiko se jen ironicky usmála. "No a? Uchiha Itachi... Kisameho parťák. " v Ayace to cuklo… ,,Zná ho" z té myšlenky byla vyrušena ,,Ale jak ho můžeš znát ty, vždycky slušná,po tatínkovi věrná klanu... hm?! To by ten páprda asi nebyl moc rád, kdyby zjistil, že máš co dělat s Akatsuki."
"Bože můj! Kumiko! Jak... Co to..." chytila se za krk, něco jí začalo přidržovat přístup vzduchu.
"No? Co čumíš?" zařvala jí do obličeje Kumiko…
"Já...nemůžu dýchat." přivřela oči a jen čekala, co se bude dít dál…
"Ještě aby jo, když ti moje chakra malinko omezila fungování plic. A jestli se pokusíš ceknout o tom, co si dneska zjistila, tak nezůstanu jen u omezení." přitáhla sestru k sobě, už nekřičela, řekla to poněkud klidněji.
"Co máš s Akatsuki?" ztlumila hlas i Ayaka, věděla, že není dobré ten název vykřikovat po celém domě. Byla si jistá že z Kumiko stejně nic nedostane, ale zkusit to mohla.
"Ty jsi ta poslední, který bych to vykládala" řekla Kumiko a uvolnila Ayaku, která se zřítila znovu k zemi. Chtěla odejít, ale Ayaka ji chakrou zadržela.
"Ty mi to řekneš a ne že ne! Nejsi tu jediná kunoichi, takže koukej zazpívat!" přitáhla ji kousek k sobě a pokusila se vstát.
"Nebo co? Nedokážeš mě zabít! Podívej se na sebe! Jak tady bulíš! V tomhle stavu mě udržíš asi tak 80 sekund." Ayaka si otřela jednou rukou mokrou tvář… Věděla že má Kumiko pravdu, byla až moc unavená.
"Kumiko! Prosím! Byla jsi v jejich doupěti?" zašeptala a zvedla obličej k tomu jejímu, kde se střetly jejich pohledy. Pokud by jí to řekla, mohla by překvapit Itachiho, nemusela by čekat, kdy příjde on… Kumiko ji však zase odbyla: "Do toho ti nic není." Ayaka ji ještě víc stiskla, snažila se vyvlíknout, ale nešlo jí to. Vlákna chakry byla strašně silná, ale cítila jak povolovaly.
"Nebyla!"…Ayaka ihned zapojila i Kekkei genkai, byla mírně překvapená z toho, že nechala Kumiko svou mysl jen tak otevřenou: ,,Mlží" svitlo jí.
"Nelži! jsem taky z klanu Misaki! Tvoje myšlenky říkají něco jiného!" její pohled byl o dost těsnější.

V tom do místnosti vpadla Sayuri. Když viděla ubrečenou Ayaku, jak z posledních sil drží chakrou Kumiko a dál pohlédla na zkrvavenou ruku, shiruken a kunai, střepy na podlaze, zděsila se.
"Proboha, sestřičky, co se to tu děje?! To přece... " Kumiko otočila oči v sloup, nabrala obrovské množství chakry do konečků prstů a přesekala skoro povolená vlákna, kterými ji doposud držela Ayaka. Pak se arogantně zazubila a jen sykla: "Trochu ostřejší trénink."
"Trochu ostřejší trénink?" řekla naštvaně Sayuri ,,To už je trochu moc, nezdá se vám?" Kumiko tohle už dlouho poslouchat nevydržela a tak raději odešla. Ayaka seděla na zemi, nic neříkala a Sayuri okamžitě začala uklízet spoušť, kterou její sestry natropily v kuchyni.
,,Co vás to napadlo? Jsme rodina! Nemáme na sebe útočit! Jste obě dvě jako malé holky!" začala dávat kázání ,,Ty, jako nejstarší bys to snad už měla vědět!" ale uklidnila se, když viděla jak se Ayaka celá otřásla. Vyhodila střepy a při odchodu se otočila k Ayace: ,,Měly byste se jedna druhé omluvit" povzdychla si a odešla.

,,Omluvit se…" praštila do země. ,,Chovám se, jako kdybych se zbláznila. Vždyť Itachi mě neopustil, ani ode mě neodešel" musela se usmát. ,,Vyjela sem po ní zbytečně, i když…někdy mě opravdu dohání k šílenství, někdy bych jí opravdu nejraději…ehm.." začala si představovat jak Kumiko škrtí…
,,Stalo se něco?" vešel do kuchyně otec a ihned se ohnul ke své dceři sedící na zemi. Položil jí ruku na rameno a ona se k němu otočila. ,,Trápí tě něco?" v jeho očích se objevila starost. ,,Ale vůbec ne tati" odpověděla mu a objala ho. ,,Tak to je moc dobře.." stiskl jí taky. ,,A ještě něco..." Odtáhl jí od sebe a posadil se k ní…Ayaka na něj jen tázavě hleděla. ,,Mluvil jsem s Tsunade, brzy se budou rozdělovat genini, ptala se jestli by jsi nechtěla být senseiem jedné skupiny, máš jí o tom kdyžtak co nejdřív informovat" dokončil a Ayace málem upadla dolní čelist.
,,Já a Sensei?" začala se hodně nahlas smát ,,Proboha tati, dokážeš si mě představit, jako učitelku?" najednou se zarazila ,,To jako vážně?" otec jen přikývl. ,,Tsunade tě pozoruje už dost dlouho", trochu stěží se začal stavět na nohy a nakonec pomohl i jí. Oprášila se a šla pomalu ke schodům ,,Děkuju tati" řekla a s úsměvem je vyběhla. Když dorazila do svého pokoje, otevřela skříň a začala vyhazovat věci ven. Její oblečení bylo trochu potřísněné sestřinou krví, tak se chtěla převléct a hnedka jak byla hotová, zamířila ke dveřím pokoje Kumiko.

S klepáním se neobtěžovala, na jazyku už měla omluvu. Otevřela dveře a pohled zarazila do země, aby se nemusela dívat na její znuděný obličej a začala potichu řečnit "Kumiko, promiň za ten incident dole v kuchyni. Víš, občas mám chuť ti nevěřit ani "Dobrý den" a to s Akatsuki... uhm?" Ayaka zvedla hlavu a zarazila se s omluvami. To co před sebou uviděla jí úplně vyrazilo dech, nebyla schopná slova. ,,Černý plášť s rudými mraky, ten prsten, delší blonďaté vlasy" prohlédla si postavu sedící ihned za udivenou Kumiko, která se ihned otočila k dotyčnému s větou "Vypadni, vole! A hned!" Ayaka přimhouřila oči ,,Takže se s nimi opravdu zná"... jenže to s nevítaným návštěvníkem vůbec nic neudělalo, jen se ke Kumiko nahnul a zašeptal "Nebudeš potřebovat pomoct? Vypadá to, že se tě chystá zaškrtit." Vůbec nevnímala, co si mezi sebou šuškají , jen ho sledovala bez veškerých poznámek. Kumiko ho chytla a pomohla mu z okna (čti vyrazila sním okenní tabuli). Nakonec si proti Ayace stoupla a několik minut se dívaly jedna druhé do očí.

"Ach jo. Tak už je mi to jasné, Kumiko.", jako první promluvila Ayaka… v jejím hlase bylo slyšet zklamání a také trocha udivení.
"Znám je no..." hleděla na ní stále zpříma.
"Ale domů bys si je tahat nemusela." obořila se na ní hned Ayaka
"Však já je sem netahám! Chtěla jsem si lehnout a najednou bylo pode mnou tohle pako! Co jsem s ním jako měla dělat?!" rozčilovala se a snažila se to nějak omluvit, ale trochu zvýšeným tónem, jako před chvílí dole.
"Neřvi na mě! Já na tebe taky neřvu." Zvýšila tón také Ayaka
"Což je divný. Většinou mi z tebe praskají bubínky. Horší než lidi ze Zvučný."
Ayaka trochu zalitovala, že se jako první odhodlala omluvit, protože její sestru to stejně nezajímá, ale nenechala se jen tak odbít "Kdo to byl? A nemusíš lhát, znám plášť Akatsuki. I ten klobouk měl. A prstýnek. Všimla jsem si ho moc dobře, i když jsem ho viděla jen chvíli.
"No a? Práskat ho nebudu, znám tě až moc dobře." řekla uštěpačně a začala si prohlížet nehty. Ayaka si uvědomila, že to nemá cenu a práskla dveřmi. Odešla z jejího pokoje opět naštvaná. ,,Taky se s nimi zná a určitě bude vědět, kde je hledat, nebo si jednoduše počkám" opřela se o zeď ve svém pokoji a sjela po ní dolů.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Baru-chan Baru-chan | E-mail | Web | 20. srpna 2008 v 0:47 | Reagovat

Kawaii díl Muhehe :)

2 Kumiko Kumiko | 20. srpna 2008 v 1:15 | Reagovat

Muhehehehehe (devil). Moc moc čačííííí

3 Hinata-sama (dříve ve karoll) Hinata-sama (dříve ve karoll) | Web | 20. srpna 2008 v 9:29 | Reagovat

mooc moocc mocc  hezkýý madhernýý moje oci si to ani nezaslou ží xD

4 Cia.ra Cia.ra | Web | 20. srpna 2008 v 10:06 | Reagovat

Muhehe , to je bombaaa...super díl

5 katuska1010 katuska1010 | E-mail | Web | 20. srpna 2008 v 10:54 | Reagovat

Suprový. Heh doufám že ji Itachi nepodvádí i když  to asi těžko když ji tolik miluje. =))) Jinak nevím jak to děláš ale vždy když tuto povídku čtu nemůžu se odtrhnout at je to sebedelší.

6 michelin michelin | Web | 20. srpna 2008 v 14:37 | Reagovat

honem další díl...to je úplně jsem se do toho vžila...a Itachi ji podvádět nemůže!!! to je po všech stránkách nemožné!!!

7 katuska1010 katuska1010 | E-mail | Web | 20. srpna 2008 v 17:56 | Reagovat

Ty okraje jsou super!

8 KociL KociL | Web | 20. srpna 2008 v 18:33 | Reagovat

moooc čačí ..muhehehehehe....a ty okraje ještě víííc

9 Hannah-san Hannah-san | Web | 22. srpna 2008 v 10:32 | Reagovat

nádherný, dokonalý, máš talent

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 



http://tamasha.wz.cz/BLOG/105.png© Nyu-hime (2008 - 2010)http://tamasha.wz.cz/BLOG/105.png