Tamík: ,,Tohle anime je romantická komedie a já a Haruhi jsme její hlavní hrdinové ^^"
Hikaru a Kaoru: ,,A co jsme my?" , Tamík: ,,Vy dva, jste vedlejší homosexuální charaktery!"
www.CrazyGirl-J-Cz.blog.cz

Než začnete prohlížet můj blog, berte prosím na vědomí, že:

Nestojím o reklamy, stejně vám "nehlásnu" takže si soutěže o nej pixelku, celebritu, atd strčte někam!
Nespřáteluji ani ne EsBííííííínkuji.
Rozhodně nemám chut jukat na VasHe bloQíshečky a psát vám tam comentíhšky.

Děkuji za pochopení.
www.CrazyGirl-J-Cz.blog.cz

Poselství naděje- 2. Kapitola: Lež, nebo pravda?

12. srpna 2008 v 1:13 | Nyu-hime |  Poselství naděje
Nastal čas odchodu. Slunce zalezlo a začala noc. Kisame gestikuloval, jako by Itachiho popoháněl na cestu zpět. Pustil se Ayačiny ruky a udělal několik kroků od ní. ,,Itachi": vyšlo z dívčiných rtů jeho jméno. Tak slabě ho zašeptala a přesto ho uslyšel.

Chvíli jen nehnutě stál, věděl, že když zůstane, stane se to, co si od chvíle kdy ji měl nadosah přál, ale zároveň to bylo něco tak definitivního a konečného. Nechtěl ji trápit, nikdy nechtěl, při myšlence jejich setkání po tak dlouhých dnech ho ta myšlenka mučila čím dál víc... Vždycky když jí uviděl na místě na kterém se scházeli, byl velice šťastný a když se s ní loučil, bolelo ho srdce. Něco moc silného k ní cítil… Lásku? Tak dlouho jemu ztracený cit, který v jeho srdci nalezl útočiště teprve teď? Pořád stál, neotočil se, cítil její propalující pohled na svých zádech. Zavřel oči. Jak moc by si přál udělat jí šťastnou, ale není to možné, to věděl. Je hledaný ninja, musela by utíkat stejně jako on, kdyby to někdo zjistil, její rodina by se jí zřekla, zkazil by jí celý život. ,,To nemůžu…" pomyslel si ,,I když…". ,,I když co...": pípla stále stojící za ním. ,,Už zase!" ušklíbl se ,,Pořád tě baví číst mi myš…" nedořekl protože jeho pas sevřeli její ruce. ,,Itachi! I když co..." zakřičela na něho stále přimknutá k jeho zádům. Kisame po něm hodil překvapený pohled ,,Ještě máme čas, Pein nás stejně čeká až zítra ráno". Itachi pochopil co tím myslel, dává jim ještě čas. Kývl na souhlas a Kisame zmizel v bílém oblaku.
,,Ayako" řekl potichu Itachi a dívka ho ještě víc stiskla. ,,Už skoro nemůžu dýchat" zaskuhral. ,,Dobře ti tak! Já tě nepustím" řekla a ucítila na svých rukou ty jeho. Opatrně uvolnil její stisk, otočil se čelem k ní a pevně jí objal ,,Omlouvám se" šeptl. Ucítil něco mokrého na svém plášti. Plakala, ale to nebylo vše, na oba dva dopadaly kapky začínajícího deště. Začínalo pršet, prvně pozvolna, ale potom se ztrhl neúprosný slejvák. Pořád tam stáli, jako by deště nebylo. Rukou jí setřel právě stékající slzu a s konejšivým pohledem se zadíval do jejich očí plnýh vody. ,,Kdybych chtěla jít s tebou…" začala. ,,Tohle neříkej, já…!" utrhl se na ni Itachi, ale v duchu si to přál. ,,Itachi!, kdybych chtěla jít s tebou! Aspoň na pár dní. Vezmeš mě sebou? Prosím!" zoufale se chytila jeho pláště. ,,Ayako, tohle je šílený!" zmohl se jen na tohle, chytil její obličej do svých rukou, přitáhl jí k sobě a něžně jí políbil.
Opatrně jí vzal do náruče, chtěl se končně dostat z toho přímého deště co nejrychleji. Podívala se na něj svýma uplakanýma zděšenýma očima a od kapek mokrým obličejem, v tohle doufala, v tuhle odpověď, v něco takového. Konečně měla dobrý pocit. ,,Itachi"…řekla jemně a chtěla ho znovu políbit. ,,Tady ne" udusil její touhu při pohledu na její roztřesené tělo, byla oblečená jen do lehkého oblečení to už bylo skoro promočené a bylo na ní poznat, že je jí zima… i když to neřekla třásla se. Vlídně se na ni usmál a stejně jako jeho parťák zmizel i s ní v oblaku dýmu.
Když se oblak rozptýlil a Ayaka otevřela své tmavé oči stáli před vchodem jeskyně. ,,Tady přespíme, není to sice hotel, ale bude nám teplo" usmál se na ní a nesl jí dovnitř, jen ho obejmula pevněji okolo krku a nechala se nést. Věřila mu v tenhle okamžik a to strašně moc. Postavil jí na zem, stáhl si plášt a zabalil jí do něj, zevnitř byl totiž suchý ,,Chvíli vydrž najdu dřevo na oheň a hnedka jsem zpět" řekl a už ho nebylo. Ayaka se zavrtala do jeho pláště, byl jím celý nasáklý, zavřela oči a představovala si ho. Po chvilce usnula opřená o skálu u které seděla. Když se Itachi vrátil a uviděl jí spinkat jako andílka, rozdělal oheň, sedl si hnedka vedle ní a opřel si jí o sebe. Nakonec si neodpustil úsměv ... ,,Je tak nádherná když spí"... ,,Kdo tu spí..": ozvalo se od ní. ,,Už zase" začal se smát a Ayaka se přidala, pak náhle přestala, sklopila hlavu: ,,Kolik máme času?" zeptala se… ,,Celou noc, celou, jen pro sebe" podíval se na ní. ,,To je moc dobře" klekla si, ještě pořád měla skloněnou hlavu.
Itachi se chvíli díval do ohně, ale jakmile ucítil její ruku na své tváři zkameněl. Otočila si ho k sobě, tak, aby se na ní podíval a skutečně se tak stalo, několik sekund si hleděli jeden druhému do očí. Oba tmavé oči a havraní vlasy, stejně jako ta nejtemnější noc. Itachi však uhnul pohledem, Ayaka to však nevzdávala, obkročmo si mu sedla na klín. Itachi se trochu nadzvedl, držel si od ní odstup, nechtěl nic podniknout, ale ona pokračovala, nahnula se přímo k němu a čím dál víc ho tlačila ke stěně jeskyně. Když už neměl kam uhnout, jen čekal na to, co udělá, bylo mu jasné kam tohle směřuje, bylo mu jasné co mu Ayaka naznačuje, on se však cítil nějak divně, jako kdyby jí tím snad mohl ublížit, věděl že před ním žádného muže neměla. Nechtěl nic uspěchat, na téhle ženě mu moc záleželo a hlavně jí nechtěl ublížit. Uhýbal před jejím obličejem, chtěla jej políbit, ale nemohla, znovu zesmutněla a odtáhla se od něj. Itachi to hned zpozoroval. ,,Copak se děje, nelíbím se ti? Nemáš mě rád? Proč jsi tak chladný!" zakřičela a znovu začala plakat a sklonila hlavu". Itachimu to bylo ještě víc líto. ,,Ne! Nemám tě rád" řekl stroze. Ayaka hnedka hlavu zvedla, vytřeštila oči a celá se rozklepala.
Chvíli bylo ticho. Itachi se díval do strany, nesnesl ten spalující pohled. Ayaka se zvedla a kousek poodstoupila. ,,Tohle nemůže být pravda, není to pravda, není to pravda" opakovala si pořád dokola a přitom udělala dalších pár kroků dozadu. ,,Ayako já.." chtěl něco říct, ale ona ho nenechala: ,,Mlč!" zakřičela na něj a otočila se k němu zády ,,Proč mi to říkáš!" promluvila a z očí se jí řinula další záplava slz. Náhle ucítila jeho dech na svých zádech ,,Nemám tě rád!" zopakoval... ,,třeba to výjde i teď" pomyslel si a snažil se myslet jen na ta dvě slova, které od něj chtěla snad i slyšet. ,,Miluju tě" vyhrkl ze sebe a Ayaka se celá otřásla. ,,Ty..ty...ty..." začala koktat a Itachi zopakoval co před chvílí vyslovil ,,Miluju tě". Chytil jí za ramena a otočil k sobě ,,Jen ti nechci nijak ublížit" zaostřil na její ústa a začal se k nim přibližovat. Byli od sebe jen kousek oba zavřeli oči a jejich ústa se spojily v jednom dlouhém a vášnivém polibku. Když jim došel kyslík museli se chtě nechtě jeden od druhého odtrhnout. ,,Taky tě miluju Itachi, nikdy jsi mi neubližoval a když o to příjdu s tebou, nebudu litovat!" řekla mu, on se jen usmál a znovu jí políbil.

Předchozí díl: 1.Kapitola - Zakázané ovoce
Další díl: 3.Kapitola - Noc splněných přání (Díl od 18+)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 KociL KociL | Web | 12. srpna 2008 v 2:17 | Reagovat

muhehehhehe...

2 Baru-chan Baru-chan | E-mail | Web | 12. srpna 2008 v 3:31 | Reagovat

Muhehehe čačííí :)

3 Arisu Arisu | Web | 12. srpna 2008 v 9:55 | Reagovat

Muhehehehehee =oD Nebudu kazit řadu našich muhéhekk =o) Moc hezkýýý =o) fkt, jak říká baru, čačí =o)

4 Cia.ra Cia.ra | Web | 12. srpna 2008 v 11:05 | Reagovat

Božíí

5 Kadurka Kadurka | E-mail | Web | 13. srpna 2008 v 17:11 | Reagovat

Božíí..Upe luxusníííí..Další díl...

6 katuska1010 katuska1010 | E-mail | Web | 15. srpna 2008 v 22:29 | Reagovat

Suprový upe bombový i když to možná není uplně pro mně xD Mně se to strašně líbí. Je to tak reálný.

7 Hannah-san Hannah-san | Web | 15. srpna 2008 v 23:03 | Reagovat

Dokonalý, vrhám se na další.

8 Lin Lin | 27. prosince 2010 v 17:08 | Reagovat

nejlepší, už chci další díl *vrhá se na něj XD*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 



http://tamasha.wz.cz/BLOG/105.png© Nyu-hime (2008 - 2010)http://tamasha.wz.cz/BLOG/105.png